Úlomky zrcadel

v hlubinách za sklem

zrcadlo tiché je

odráží stíny co nejsou mé

duše šeptá co skrýt by chtěla

...

skleněné slzy pláčí

světelným odrazem

to jen v lesku svém

spatřily vlastní bludiště

...

zrcadlo

říkáš že znáš můj svět

ve stínech skrýváš

každý hřích a květ

každá vráska má svůj příběh

...

řekni mi co v sobě tajíš

kdo nese tíhu let

jsem odraz co sám sebe hledá

skrze tvůj lesklý chladný rám

a když se hlouběji podívám

vidím svůj svět plný ran

...

za zrcadlem

v jiném světě

řeka proudí

a já se topím v něm

...

zlaté rybky plavou vzduchem

nebe voní slaným dechem

obláčky jsou jejich moře

...

v jejich šupinách září světla

tkají mé sny z měsíční příze

do příběhů vplétají třpytkám slunce

...

rybky krouží kolem hlavy

každá nese tajné přání

snový svět nám ukazují

v každé stopě ukrytý je Boží chrám

...

barvy zlaté září tmou

nebe hladí jejich těla

noc je plná tichých vodních kapek

doteky světel v chladné tmě

splétají sny do květinových krajek

...

křídla světla plují dál

v oblacích mizí strach a žal

úlomky zrcadel lámou čas

v prázdnu ztrácím vlastní Já

...

rozbitý obraz

rozbitá tvář

pravda tiše vzlyká

úlomky mlčí

neřeknou víc

...

proč se sny lámou v tenký pás

každý střep nese jiný příběh

pohledy ostré

ztraceny v hlubinách

...

Název díla: Úlomky zrcadel,Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, zpěv a obrázek: AI