BYLO TO VČERA?
BYLO TO VČERA?
V mé duši zcela temný strach
a umlčené nesouznění
proměny v šedý prach
jen proradného světa hraní
až na pomezí nelásky
ohluchlý sám bez otázky –
je někde mezi srdci hráz?
Kdy zavolám Ti na Tvé číslo
které jsem ráno zapomněl
i přesto že to bylo včera
a oči mé jsi neviděla
já stále stále stále šel
než slunce nad horami vyšlo
pro utrpení tisícerá –
pro to co navždy umírá?
Komentáře (17)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
a každý stále stále šel
i když měl pocit častých stání
i když šel slepý do svítání
i když šel prázdný v zadumání
střed duše temno neporaní
když srdce tep tam horce zněl :)**
27.04.2025 13:23:01 | šuměnka
Život je jedna velká hra s proměnnou neznámou . Otázkou je, zda si to člověk nastavil sám , nebo někdo jiný . Mnoho lidí je deformováno strachem a prostě se bojí žít s někým a má blok... nakonec zvolí raději samotu, kde je mu dobře. Každý sám strůjcem svého života a důležité je být spokojený a šťastný.
27.04.2025 00:26:39 | Krahujec
Zde to bylo velmi složité. Původně jsem si myslel, že by z toho mohl být i román. To číslo jsem nezapomněl. Prostě na něj nešlo zavolat - navíc velmi daleko až k Rýnu.
27.04.2025 01:11:51 | ARNOKULT
Věřím že věčnost
mluví skrze sny.
Slovo je základ
i klas potřebný.
Na staré lásky
mluví člověk rád.
Je hrdý na city
a že je i v tísni
sám sobě kamarád.
Láska je jako hlad.
Růže i trny na dosah.
Moment,
emoce i poplach.
Kdo koho měl opravdu rád?
Svět má klíčky
i telepatii,
když není zpráv.
La a la.
A jdeme slovem hrát.
26.04.2025 23:34:52 | mkinka
Mkinko - za jak dlouho jsi to napsala? Já se se vším strašně dlouho "patlám".
26.04.2025 23:39:05 | ARNOKULT
To je báseň pro radost.
Inu mrknu se na čas vložení.
Já si v koupelně myla oči.
Kvůli Marušce a věřím, že zas zpátky bude slyšet.
Záněty uší jsou složité.
Mňau
26.04.2025 23:42:16 | mkinka
