VYZNÁNÍ

Pomalu, tiše
s padající tmou,
má ruka básně píše...
...básně o nás dvou

Do papíru bílého,
jenž pochytá ta slova,
která do rána bílého,
chci křičet zas a znova.

Ta slova letí k tobě,
je jich málo,
jsou jen dvě,
však říci je,
mě úsilí stálo.

Chyť je prosím,
pevně do dlaní,
sevři je,
ať mohu se dát do psaní.

Psaní věcí,
které neumím říct,
někdy stačí přeci,
toho druhého políbit...