Jenom

Když jsem viděla náš strom, udeřil do mě lásky hrom.
Bylo mi jedno co jsem viděla, protože jenom na něho jsem myslela.
Jenom jeho jsem před sebou viděla a jenom jeho slova slyšela.
Jenom on byl pro mě vším, jenom on věděl nad čím přemýšlím.
Jenom on mohl psát na čistý list, jenom on uměl mě láskou splíst.
Jenom on skládal mi básně, jenom on říkal mé jméno krásně.
Jenom on po mém boku stál, jenom on se se mnou krásně smál.
Jenom on mi před spaním povídal, jenom on vedle mě usínal.
Jenom on si se mnou hrál, jenom on se tomu smál.
Jenom on si hrál na to, že mě miluje, zřejmě nevěděl jak moc mě zraňuje.
Jenom jeho lásku jsem cítila, ani jsem nevěděla jak jsem se zmýlila.
Jenom on mi nůž do srdce vrazil, tím moje city k němu zmrazil.
Už nechci o něm myslet, vzpomínat či snít už nikdy nechci jeho být.