nevím...
nevím...
Anotace: něco jako ....nevím, nedokážu analyzovat své pocity...kupí se jako černočerná mračna zoufalé naděje, že někdy vyjde slunce ale zatím jen slané kapky smáčejí mou tvář... a to jsem si myslela, že se na všechno dá odpovědět.
zatažené slunce
lepí mi smůlu na paty
a do očí háže kovová sklíčka
která mi mají naznačit-že dávno nemůžu vykrvácet
přivřené oči před stinnými nálety
co za supy sotva dají se označit
snažím se vidět-nic ve tmavých ulicích
to málo co nemám a to hodně co toužím vlastnit
když se měsíc a slunce přetahuje-kdo z koho
ale já už nepláču...
už necítím to prchlavé prázdno šumivého vína
lepí mi smůlu na paty
a do očí háže kovová sklíčka
která mi mají naznačit-že dávno nemůžu vykrvácet
přivřené oči před stinnými nálety
co za supy sotva dají se označit
snažím se vidět-nic ve tmavých ulicích
to málo co nemám a to hodně co toužím vlastnit
když se měsíc a slunce přetahuje-kdo z koho
ale já už nepláču...
už necítím to prchlavé prázdno šumivého vína
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.