Sbírka: Kolem dokola
Znám iednu mýtinu uprostřed lesa
tam tančí víly - až srdce plesá
tam Karkulka s vlkem jsou nejlepší přátelé
Sněhurka s královnou baví se vesele
trpaslík bubnuje na pařez jedličky
a Vodník pod hrníčky schovává dušičky
měsíček prosvítá skrz dubů listoví
kde je ta mýtinka? - nikdo ti nepoví
Jenom já (stará bříza) ti poutníku v lese všechno povím:
Je trochu riziko začínat povídání o přírodě slovem "znám". Víš že by třeba někdo si mohl pomyslet že už podobnou slyšel. Obsahově je tady představa ideálního světa bez boje a násilí (vlk se kamarádí s Karkulkou, Sněhurka s královnou) ale vodník pořád vězní dušičky, že my jsme v tom lesním ráji zapomněli na dušičky?
29.05.2019 08:16:41 | Karel Koryntka
Ten příběh vskutku velmi povědomý
sahá do lidského podvědomí.
Podobá se pohádce či ráji,
kde sny ve skutečnost zrají
Jsou představou očistnou,
v níž duše naše procitnou.
Jen k nebi stačí pohledět
a Do Stvořitele se zahledět.
On zaslíbil nám věčné místo,
kde zázrak života je pravdou jistou.
Kde všichni se rádi budou míti,
kde lev nepošlape ani nejjemnější kvítí.
A s beránkem si bude hráti,
hřích více nás nezachvátí.
Rozepsala jsi se o místě krásném, drahá Schedir vskutku.
Dík Tobě mnozí otevřou radosti a sbohem dají smutku!
Ať zahrada, či mýtina,,
věčností a Láskou bude zářit každá v nebi vteřina!
28.05.2019 23:27:50 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA