pocity

Bolest jsem ti způsobila,
vše si vyčítám,
slova vyřčená
v činy změněná
nejdou vzít zpět,
dokud bude náš svět..
Stále si něco nalhávám,
moc tě postrádám,
možná hledám tě..
temnými ulicemi -krok za krokem-
se vydávám,
oči zavřené mám,
jen svěží vítr v tom dusnu na mé tváři vane,
s mými vlasy si hraje..
Ty mě poznáváš,
v mysli mě stále máš,
vůbec se nehněváš,
ruku mi náhle podáváš,
do mých očí se díváš..
jen ty totiž znáš
dokonale mou tvář..
Já však nemám svatozář,
ty jsi můj milý lhář..
Přítomnost toho ticha oba vnímáme...
Cítím se,
jak kdybych byla
o pár let zpět
a začínala poznávat svět..
Znovu důvěru svou dáváš mi..
Chceš plnit všechna má přání,
já jen jedno mám..
a to vrátit náš svět,
o kousek zpět..
nikdy tě nezklamat..
dokonalou býti,
aby zas kvetlo naše kvítí..
Zahrada posetá,
od jara až do léta barvami..
-sluníčka žlutá vykukují-
chci tě v ní míti
a s tebou žíti
s tebou se veseliti,
vše špatné jen tak přejíti,
nic neřešiti..
Zahrada voní
a my dva v ní
to je mé přání..
Možná naivní,
..kdo ví..