Už nejsem malá holka

Mami
já už nejsem malá holka,
ostříhaná na hříbka,
která za tebou běží,
když jí voda ostříká,
Pořád se o mě bojíš, jako by svět byl zrůda,
víš mami on se mění, to je ta pointa,
Nejsem pětileté dítě, kterého se učí jezdit na kole,
nejsem tak malá abych s tebou šla pouštět draky na pole,
Maminko moje...

Já vím, je těžké si to připustit,
je mi šestnáct mami, já chci začít žít,
chci se bavit ale tebe neprosit,
jde to pochopit?

Mám na tebe zlost, přesto chápu, že sem pořád tvoje dceruška,
ale nedokážu poslouchat ty řeči typu seš ještě malá holčička,
Kdy se mám bavit, až mi bude dvacet?
to už budou jiný starosti, než na díze zvracet,
já sem přece rozumná ale ty mi nevěříš?
jsem jiná než ségra, pochopíš??

Mami,
mě už ty tvoje řeči nebaví,
jednou mě ty tvoje slova omrzí,
a já vstanu a půjdu pryč,
ale nevezmu si od domu klíč,
už se nevrátím,
protože já chci začít vážně žít...

víš mami,

I když si to přeješ aby se čas vrátil,
aby se obrátil,
tak se to nestane,
a než se naděješ,
budu už vážně velká holka!