Až tu jednoho dne nebudeš...
Až tu jednoho dne nebudeš...
jak tu nejsi.
Jak ve škopku na prádlo
se hadry kupí.
Jak všem jednou oznámíme,
že si pro tebe přišla ta s černou kápí.
Slyším, jak tvoje oblíbená pračka
už nemá nad čím svůj příběh prát.
Přemýšlím o tom, kdo tě měl vlastně rád.
Nikomu si nedopřála klid
a na všech sis jen chladila žáhu.
Přemýšlím, zda budeš si někdy drbat hlavu.
Jak moc si dovedla zlým slovem urazit
a rozfoukat cizím nezahojené rány.
Kdo tě měl rád krom mojí mámy?
Představuji si,
jak jednoho dne zjistím,
že tvoje srdce konečně dojelo do cílové pásky.
Promiň, vím, že jsem tvoje vnučka,
ale necítím k tobě po tom všem
ani malý kousek lásky.
Tvá hraná slušnost pro všechny ostatní-
promiň, tomu bych se chtěla ironicky smát.
Všem si do kurev nadávala
a to nejhorší si byla zvyklá přát.
Tak řekni babi, kdo tě proboha, mohl mít rád?
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
do jaké rodiny se narodíme si vybrat nemůžeme..
jsou hloupější nápady-třeba se zamilovat do někoho takového..a pak s ním muset tu chybu odžít..
já měla Babičky,které byly na světě pro vnoučata..tuhle ti fakt nezávidím...
ale zase máš školu-o pokrytectví můžeš napsat román;o)
13.06.2007 17:46:00 | Žqáry
...je nepředstavitelně těžké žít šťastně, když nám pro to nebyly ani našimi nejbližšími vytvořeny podmínky...
moc pěkná, úsměv!;D
13.06.2007 14:31:00 | Livie
...je nepředstavitelně těžké žít šťastně, když nám pro to nebyly ani našimi nejblišími vytvořeny podmínky...
moc pěkná, úsměv!;D
13.06.2007 14:30:00 | Livie
Mimořádná, díky. Musí to být těžké, mít někoho takového kolem sebe...
13.06.2007 12:44:00 | Hesiona-Essylt
A slova byla slizká a citem tenký nůž, co vrážela nám denodenně tam kde sídlit měla láska už.
13.06.2007 12:39:00 | J.Švihovský