Možná si dnes ani neoholila nohy
Možná si dnes ani neoholila nohy
Anotace: jejich myšlenky nastoupily každá zvlášť do valků jedoucích v protisměru s cedulkou Konečná
tak trochu zpoceni.
Ona se tulila, choulila
a on lehce hladil jí
zkropené vlasy
zemdlelou touhou.
Oči mířily do prostoru
plného hutně nedýchatelného vzduchu
a z oka jí spadla
řasa obalená černí.
Nevšiml si,
kdy se její rty pootevřely
a chtěly být užitečné.
Nevšimla si,
kdy jeho myšlenky
naposledy zemřely.
Leželi spolu,
dotýkali se.
Na nočním stolku
se matně potácel
mátový čaj.
Celý pomalu
chladnul.
Leželi spolu
a tulili se
a dokonce i ten
studený čaj
moc dobře věděl,
že on leží (ve tmě) sám
a ona (za svitu měsíce) sama.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Moc se mi líbí, takový pocit osamění znám - a občas přemýšlím, zda se ho někdy zbavím, a někdy také, zda se ho zbavit chci.
13.08.2007 14:58:00 | Alea - kometa kdovíco přinese
hmmmm... moc sa mi tvoje dielko páči... niekedy sa TO podstatné zo vztahu vytratí tak zákerne pomaly, nebadane... krasne si to zachytila!
06.08.2007 15:00:00 | gallatea
nádherně melancholicky a nostalgicky popsaný zánik vztahu... pěkné obrazy. to se mi fakt líbí:)
31.07.2007 21:49:00 | synthetic darkness
Příšerko, dneska jsem vedla přes icq rozhovor, došlo mi, že jsem te´d dlouho nikomu z vás nenapsala...hrabala jsem se z depky a tak...no stále nekouřím a nemluvím sprostě, neboj, tak jsem to pořád já, stará dobrá Sunny...tak zas chci každému napsat...:) že ještě žiju...
ta báseň je moc silná a hrozně moc hezká...líbí se mi že jsi sou tak blízko a přesto daleko, že se zaměřuješ na detaily, protože v těch je ukryt celý svět...
Moc dobré:)
Pozdrav dítě a měj se krásně, mám tě ráda, pa Sunny
26.06.2007 01:55:00 | Sunny
tohle mě oslovilo, ale řekla bych, že první půlka o moc méně než ta druhá. ale určitě lepší než naopak ;)
23.06.2007 10:26:00 | Paralelní možnosti