Směju se
Směju se
vypadl z oken mého bytu...
Snesl se na deštníky chodců
a k nohám opuštěných
ve svém blahobytu..
Směju se a můj smích
rozechvěl věže zvonů,
teď běží po taškách
na střechách domů...
Rozhýbal dešťové kapky
a pohladil trávu
a psí zatoulané tlapky,
záhyby na rukávu...
Směju se a můj smích
tiše otvírá dvířka duší...
Ty vcházíš do nich
a víš,co se sluší...
Komentáře (20)
Komentujících (19)
Doporučit
Tisk
Páni!!! Ty fakt jseš príma chlap - to jsem nečekala... to přibylé -d... :-))
02.07.2007 18:30:00 | Judita
tohle můžu! /musím? ;))/
a propos, doufám, že ta básnička z profilu dala podnět k písničce, hrozně ráda bych si jí totiž broukala :))
02.07.2007 18:28:00 | EsmE
:o)
Já se teď taky směju...
vždyť smích je nakažlivý...
a život prodlužuje,
tak vlastně nemá chyby...
Já se teď taky směju...
a říkám si, proč asi...
že by to od doteku
tvých veršů, jejich krásy?
:o)
PS: Jednu babu asi plácnu koštětem...
samozřejmě ze samé radosti,
vždyť už od narození jsem dobrák od kosti... ;o)
02.07.2007 18:14:00 | Cecilka
... :) Nechci se opakovat že je hezká apod.. ale je fakt že ty prostě máš talent.. a píšeš čím dál líp.. :) …
02.07.2007 17:03:00 | Najlin
smiech je cítiť z celej tvojej básnenky, nedalo mi sa tiež neusmiať...
02.07.2007 15:18:00 | gallatea
ta je tak krásná, už chápu, co je třeba udělat, ale dneska se mi to na literu daří:-)))
02.07.2007 13:24:00 | Rádoby zoufalá
Tak ta je parádní! Moc se mi líbí - jen bych asi neotvírala dvířka uší, ale duší... Sorry za rozumování, prostě jen podotýkám, co cítím.
02.07.2007 12:15:00 | Judita
sluší se pozdravit :-) a být zdvořilý.. ale já kašlu na zdvořilost.. je to pěkný!!!
02.07.2007 11:36:00 | black.heart