V samotě

Z osamění,
svět se mění,
co Ti zůstává?
Snad teskná nálada.
Jsou to divné stavy,
jen strach a obavy,
jen dotek trnu z odkvetlé růže,
jen prázdno, které Tě zničit může.
Jen vzpomínka na krásný čas,
stále Tě trápí bez příkras
a v dojmu citu co srdce bolí,
Tvá duše samoty se bojí,
když večer sám pak usínáš,
díváš se do stropu, máš strach,
že až jednou všechno vyprchá,
bude jen smutek a v něm já.