Když někdy nechce se mi psát

Když někdy nechce se mi psát,
tak prostě nepíšu a nepíšu si rád –
písnička, která není,
upadnout v zapomnění
nemůže a v tom je její klad…

Tak někdy nechce se mi spát –
prochodit dvě tři noci klidně bych i zvlád-
vždyť sen, co strašně bolí,
(škrtnout tě nedovolí)
mohl bych klidně neustát.

A utíkám do někam za něčím pro nikoho
Říkám si dokola: Jsi sám? No to je toho!
Však krizím svým nezmizím, nabízím rezignaci,
křičím svůj monolog snad už jen pro legraci.

Když někdy nechce se mi nic,
zkouším nic nemuset a nechci pak tím víc.
Ač stáhnu žaluzie
stejně mě neukryje
to temno náhlé bez hranic.