Strážní andělé z kalných dálek zapomění

Strážní andělé z kalných dálek zapomění

Anotace: radši se neopíjet něčí krásou krása ta vždycky bolí

Když jsem plula na nebi v kalužích pobledlého žalu a hvězdy se mi zaryly hluboko do dlaní
stále tam hoří ta unikátní vzpomínka
Goghovy zrzavé slunečnice
co na plátně koketovala s měsícem když opustil
slibnou kariéru vrátného z lihovaru
a dal se na ženský a na chlast

a potkala jsem tě už v kolikátým baru

bylo docela pozdě mraky mi usínaly v očích
alkohol balil na lacinný verše
zoufalky a záškolačky

Nikdy jsi neměl rád holky co se opily až do němoty
své duše
pod obraz výkřiků dusného smutku
a nevěděly o sobě
jak mávaly doztracena
na vlaky co převáží déšť
a jejich jména

Musí to být sakra těžký dělat básníkům

STRÁŽNÝHO ANDĚLA
Autor Jasmin de Paris, 28.07.2007
Přečteno 290x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

... nepíšeš nesmyslně a má smysl si tě číst, drahá smyslná:-)

s tím Hrabětem je to možné, asi mě ovlivnil, jen si to při psaní sama neuvědomuju. jeho básně byly první, které mě oslovily, a i když čtu i jiné autory, Hrabě... ten pro mě asi vždycky zůstane něčím jiným. ... jestli chápeš:-)

29.07.2007 21:43:00 | Mango-Holka

líbí

Tak nějak, ono z duše vzniká ledacos...:)

29.07.2007 17:12:00 | Jasmin de Paris

líbí

Jedna hluboká z duše...:) je opravdu nádherná

29.07.2007 15:25:00 | Severka

líbí

nová jasmin, v každé další sklence..člověk se musí až otřást jak to "píše"

29.07.2007 12:38:00 | Art Brasi

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel