Tisíc mil

Kolik vzpomínek budu muset ještě probudit ve svém já,
Abych poznala, že nejsem jediná.
Labyrint vášně, ztracených citů,
Chvíli jsi pryč, chvíli jsi tu.
Odpoutaná od reality, číst řádky lásky,
přála bych si, vrátit čas zpátky.
Samota ubíjí jako bič chorého koně,
Strach uvnitř mého srdce i vně.
Nepoddat se hlasu zkázy, bojovat z plných sil,
Jednou snad poznám, až ujdu tisíce mil,
Že nejsem jediná,
Co samotu objímá,
Že nejsem jediná, co doufá v lepší svět……