Zpověď
Zpověď
Anotace: zkurvený vzpomínky
Nahá silueta
se zmítá v křeči
oděná hnusem a tmou.
Šílenství zatemní mysl
a řeči
hluboko do srdce
proniknou a zraní
stejně jako doteky těla.
Pak úplně celá
špinavá a slizká
se snažím nalézt klíč
v horké dlani.
Myšlenka nízká
plná hniloby
mi pomáhá pryč.
Zachránci nepozvaní...
Jsou zvonek a šramot.
Uprostřed samot
duše a těla
zní blues.
A symfonie děsu.
Pitomá paralela
je hnus.
Jak svíčka do závěsu
narážím.
A pálím mosty.
Neznámé hosty
přivítám s ošklivou tváří.
Svou vlastní imitací
a parodií
jsem já.
Po letech na polštáři
se mapa krve vrací.
Sny žijí.
Je tma.
A klíč stále v té
horké dlani...
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
číst to je nudné poněvadž je to napsáno tak krásně ach ta nádhera-kdyby poesie byla jen ve tvém stylu nectil bych jí a možná jí i pohrdal
26.08.2007 10:12:00 | Jsem ten kdo jsem
Milý genie to je k smíchu tohle je brak a nic víc nezaslouží si to ničí obdiv-pochybuji že tato báseň přežije svého autora je to jen nuné klišé nic víc.
20.08.2007 19:55:00 | Jsem ten kdo jsem
Milý génie,
s potěšením jsem pročetl Vaše básně. Jůůůůůůůůů! Líbí se mi Vaše práce s formou. Zvlášť je mi blízké, co děláte s rýmem (rád odpouštím občasnou samoúčelnost - nevím třeba proč polibek shora). Auvajs. Podobnou blízkost jako s rýmy cítím s úplně volně svázaným veršem. Potěšila mě Vaše zralost, určitě ta slovní jasnost při popisování vnitřních nejasností. Hip hip! Konfliktní vidění. Konflikt stupid genius. (konflikt, záměr, banalita) Konflikt sraček a naděje. Důraz na naději. A pak ta čistá Touha! (V poezii je krásná, ale v životě na tu čistotu pozor, zvedám mentorsky stařecký prst.) Nebojíte se vstupovat do neznáma... Hwaghuíííš!!!
18.08.2007 09:24:00 | Petr Miklas
Jsem v úžasu z té geniality co si zaslouží uznání v hodnotě 0%
18.08.2007 00:58:00 | Jsem ten kdo jsem