Převozník

PŘEVOZNÍK

Jsi pán,
jež jezdí krajinou,
bolest lidí měníš za vlídnou
Pomáháš přejít na druhý břeh,
pryč od toho,
kde není co závidět

Jsi záhadný a tajemný,
nikdo neví,
kde se objevíš
Lákáš mě na tamten břeh,
ale upozorňuješ,
že nebudu moct zpět

Slibuješ,
že není tam bolest ani beznaděj,
na ty pocity zapomeň?

„Nepoznáš bolest a pláč,
budeš se smát akorát,
tak přisedni
a jeď se mnou dál,
na zemi nenajdeš ráj“

Říkám si klady, říkám si zápory,
co když už nikdy neuvidím hory?
Nepoznat budoucnost,
to mi nevadí
Nepoznám lásku,
kterou pro mě bůh zasadil

Neztratím víc než dosud,
možná právě to,
chce pro mě můj osud

Co když ale není to tak,
už nemám sílu dál vzdorovat…