Květina a dívka

Víš co se stane,
když vykvete kytička,
někde sama v lese?
Je jak malá holčičak,
co všechna svá trápení,
sama neunese....

Já jsem ta dívka malá,
co nejraděj pod vlak,
by skočila...
Ještě že mě drží síla,
jinak bych všechno rozmlátila!!!

Pláč není pro mne cizí...
Znám jen smutek, černou barvu...
Radost mi nedělá zlato ryzí,
možná kus rezavého kovu...

Všechno je u mě naopak,
ale proč se to tak stalo?

Za to všechno samota může...
Že nikdy mi nikdo nepomůže!

Tak nenech mě tu samotnou kvést,
a pak uvadnout...
S životem boj ukrutný vést,
občas na hubu upadnout...