Sama

Jsem jak dívka, které oči zavázali,
řekli: "Jdi sama životem"
cestu neukázali....

Sama ve světě ztracena,
slepě cestu hledám...
Jsem úplně zmatena,
Jestli vůbec někdy,
nějákou radost zhledám...

Sama ve tmě,
utopena v hloubi světa,
Nikdo nemá zájem o mě...
copak nějáká hloupá (mé jméno)

Jsem sama v lese hlubokém,
v temném pralese,
bahna až po kolena....
Tíhu světa se mnou nikdo nenese...

Jsem sama ve stínu stromů,
Jsem malá holčička,
co netrefí domů...

Stratila jsem se ve světě,
v tom krátkém životě,
cesta nikudy nevede...
Snad at mě vlak přejede...

Nikdo nevšímá si trápení,
které v sobě nosím,
je těžké jako kamení,
však já nikoho nepoprosím,
o pomoc...

Všechno je jenom na mě,
nikdo mi pomoct nemůže...
A i kdyby moh-
stejně nepomůže!!

Tak sama se cítím být,
a vím, že nemá cenu žít...
Však jako zkoušku toto beru,
a z ní se nikdy neproberu...