Slzy

Malé děti pláčou často,
i kvůli pitominám,
nedokážou vyjádřit své pocity jinak,
než smíchem a pláčem...

Když jsi malá každý Ti pláč toleruje,
ale jak rozteš...
Čím dál tím častěji slyšíš:

Proč pláčeš, co vzlykáš?
Slzy nic nezpravý!
Nevyřešíš pláčem nic!

Bouchneš dveřmi a vzlykáš dál,
je Ti jedno co ostatní cítí!
Ty ted řešíš jen sama sebe,
život svůj spletený v sítích...

Ten kdo řek jako první,
že velký holky nebrečej,
musel být opravdový blázen!!
Neměl ani kapku citu...

Vždyt každá z nás se občas rozpláče,
někdy ani nevíš proč...
Celý svět černě vidíš,
a pak zas někdo řekne,
to co nejmín ráda slyšíš:

Proč pláčeš, co vzlykáš?
Slzy nic nezpravý!
Nevyřešíš pláčem nic!

Bouchneš dveřmi a vzlykáš dál,
je Ti jedno co ostatní cítí!
Ty ted řešíš jen sama sebe,
život svůj spletený v sítích...

Ten kdo řek jako první,
že velký holky nebrečej,
musel být opravdový blázen!!
Neměl ani kapku citu...

Přece lepí je, když se vypláčeš,
než když smutek v sobě dusíš,
někdy nečekaně vybouchneš,
stydět se za své reakce pak musíš...

Je to dost pitomá věta:
Velký holky nebrečej!!!
Jestli mi to někdo řekne,
budu křičet na celý svět:

Nechte mě už konečně být!
Samotnou, podle sebe žít!!
Nechci poslouchat ty kecy!!
co se má a co ne,
co se sluší a co je neslušné!!

A pak zas příjdou dospělí,
zase mě v slzách najdou..
Zase se hrozně rozmluví,
a řeknou tu větu strašnou:

Proč pláčeš, co vzlykáš?
Slzy nic nezpravý!
Pláčem nic nevyřešíš...

Bouchnu dveřmi a vzlykám dál,
je mi fuk co ostatní cítí!
Ted řeším jen sebe,
život svůj spletený v sítích...

Ten kdo řek jako první,
že velký holky nebrečej,
musel být opravdový blázen!!
Neměl ani kapku citu...