Podzimní sonet
Podzimní sonet
ostrý řez, to Času zná jen skalpel
a v krbu tma, až smutný zbývá apel
zda dosud sílu mám dříví naštípat
Zimy čas, stříbrem do vlasů se vplete,
šeď nudných dnů a marnost, to aniž chcem
srdce chladnoucí se zvolna stává ledovcem,
a marné čekání na dotyk od poupěte
Zkus milovat mě dál, lásko moje něžná
ač podivným již milencem se zdám
když legenda jen zbyla. Ne, to není klam
já ztracený jak v mlze sova sněžná,
vracím se. Zas touha vyzvala mě v let
a znavená rozpjala křídla. Naposled
Komentáře (14)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Už dny se zvolna krátí, však kolem nás je lad,
sám malíř Podzim s barvou na paletě
vytváří to, co nevidí se v létě,
jako by uměl zdatně čarovat...
Než Příroda se rozhodne jít spát,
potkávám úsměv lidský na výletě,
ve vzduchu draky (mnohý táta dítětem),
za chvíle kouzel je třeba děkovat...
A vůně jemné lásky se vznáší s létem babím,
chytíš ji do dlaní, jen chvíli zůstaň stát,
plní se přání, co v duchu chceš si přát...
neboj se nekonečných vláken toho hedvábí,
vždyť vůbec nezáleží, nakolik jsi mlád,
sám dobře víš, co dokáže tě hřát...
:o)
09.10.2007 19:03:00 | Cecilka
Vypadá to napohled smutně,ale stejně neskryješ touhu a naději na lásku která z básně vyvěrá.
Proč myslet hned na ledovce.
06.10.2007 16:13:00 | s.e.n
..touha vločky sněhu,jež stéká po kamenitém břehu..
..do říčky..do řeky..a do moře.. :-))
04.10.2007 20:05:00 | isisleo
nemyslím že naposled...
04.10.2007 14:36:00 | Trdlo
no ta je nádherná... ale znáš to, podzim se vkrádá a láska sice zahřeje ale uhlí je uhlí ... chichichi
04.10.2007 12:33:00 | ni.va