Tabule života

Řeči o lásce a o první noci,
ve stínu světa dva vysmátý cvoci.
Rozchod zas další rozchod střídá,
cestičku života maluje křída.

Vezmi ji do ruky a buď chvilku malířem,
bez portrétu hrušky se zlatým talířem.
Tahem tvé ruky nechám si život vést,
když přes školní tabuli budeš mi v rukou nést.

Jestli však ukážeš,že jsi jenom lhář,
ani slza nezmočí mou bledou tvář.
Jen smažu další cestu nakreslenou křídou,
protože tak,jak rychle zmizí,zase další přídou.

Kolikpak cestiček stihne školní hodina,
co nepříjemným zvoněním v každym z nás začíná?
A za pár minut zas ten nepříjemný zvuk,
zabví nás všech strastí,slziček a muk.