ZÁŘÍ
ZÁŘÍ
Září...
Září září.
Září září září teplounkou.
Září posledními paprsky snaživého slunce.
Září kukadly prvňáčků,
těch drobných lidiček s obrovskými brašnami,
dychtivě nasávajícími vůni školních lavic.
Než jim zevšední.
A poleze jim krkem.
Září zlátnoucím listím kaštanů.
Listy vábivě ševelí tichou píseň přicházejícího podzimu
a stromy zasypávají zem svými plody.
Zelený ostnáč padá na zem,
puká a osvobozuje hnědavě lesklý, hlaďoučký zázrak.
Září očima maminek pyšných na své ratolesti.
Plny nadějí a očekávání - netuší.
Radostně švitoří.
Děti, matky i stromy.
A kdesi v katakombách budoucnosti
čekají
- jak dravá šelma na kořist:
Poznámky,
pětky,
chlast a cigára,
drogy,
hepatitidy,
děvky,
HIV,
nechtěná gravidita...
A...
- a klíněnka jírovcová.
Tesáky vyceněny,
vždy připraveni k zahryznutí do živého masa
jsou i
bolest a žal.
Přitom život je zářicí svět v pohybu.
VYCHUTNEJME SI HO...
***
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
:) přesně tak, ale zase já se nikdy do školy netěšila, nikdy nekouřila, nedrogovala, neděvkovala, ale uznávám, že jsem jednou dostala pětku z počítání 10,20,30 a poznámku, že nemám nůžky;)
A vůbec, hlavně že si umíme užívat kaštánky:)
21.11.2007 16:35:00 | Rádoby zoufalá
Klíněnka napadá listy jírovce požírá tyto a i v nich přezimuje. Prostě parazit, tak jako děti. Jen ty za to máme jako rádi. Kde je ten vděk, to očekávání poučení?! No nikde, co se divíš. Jsi stejně nepoučitelný jako kdo? No všichni přeci. A zase si vykračuješ, třímáš žezlo zkušeností a tím bidlem míříš v onen sad pokušení. Nohy klouží, vlevo, vpravo, chytáš se a je to hovno platné. Jsi v tom až po uši - mouruši. Zapaříš páříš pak i vaříš. Žehem projdeš, kameník se činí, však Tvé jméno dlouhé i život zdá se...........
Ach, zní sálem - zas naskočil si do vlaku žití, třebas je to k zblití. VZP jim jejich práci zaplatí a Ty psaním oplatíš.
12.10.2007 08:19:00 | umělec2
Není to ani čtrnáct dní, to jsem hopkal po Teplickém parku s malou kmotřenkou a oba jsme měli náruče plné kaštanů…Pak mi půjčili fotoaparát a já je fotil a kytky a odpadky a popelnice a sochy a borku, koruny stromů a rybník a louže…A pak nás odvedli dospělí domů, ale byla to nádhera…
11.10.2007 16:26:00 | kouzelníček
Tak mě tenhle nevinej xichtík vydržel jenom do třetí třídy... Tam jsem začal mkouřit... (děvkařit až o něco pozděc) =)
Výborně se to čte... =)
11.10.2007 16:12:00 | Blázen? =)
Kráse a čistotě básní v próze se umím poddat.
Zatím se ji učím pochopit, než něco zkusím sama ;o)
11.10.2007 14:19:00 | Sue A.
Paráda... kurňa! trumfnuls´ mě... srolovala jsem se závistí... to třetí -září- mě nenapadlo!!! Tleskám!!!
11.10.2007 14:15:00 | Judita
Za klíněnku, která mě napadla už u kaštanů na začátku ;-)
Hezky plyne... Krásná hra se slůvky... září září září svou... ;-)
11.10.2007 14:11:00 | Ksíkos
... takovéhle psaní vážně můžu ...
... klid,nasranost,smutek,radost,vášeň ...
11.10.2007 10:50:00 | WhiteSkull