Posledních pár vět...

Kouřím a nasávám, smrt se už blíží,
bolí mě hlava a brní mě dásně,
nevím, co dělat mám, s tím, co mě tak tíží,
ještě si sklenku dám a budu psát básně...

Život je prý jako bonbónů balení,
který kdy ochutnáš dopředu nevíš,
v každém z nich postupně nalézám znamení,
které co znamená mi sotva povíš.

Nesnaž se přít na to, co bude dál,
myslím, že nemáme právo to znát,
když jsem byl mladší, smrti jsem se bál,
a teď když tu nejsi, umírám rád.

Ještě pár momentů a už vchází do dveří,
v hlavě mi vyhrávaj bubny a trombón,
mám divný pocit, nikdo mi nevěří,
právě jsem dojedl poslední bonbón.