Navždy ztracena

Navždy já ztracena v tvém pronikavém pohledu...
Topící se v lásce, už nepotřebuju jedu...
Nechci skončit se životem, nechci odejít...
I když jsem ztracena, chci stále moc žít...

Prožívat si strasti a utrpení na zemi...
Chci padat na hubu, zakopávat o kamení...
Chci bejt stále na dně, padat z bláta do louže...
Potřebuju cejtit, že mi nic nepomůže...

Ať negativa to jsou já nevnímám to tak...
Jsem strašně,strašně šťastná ...ať zůstane to tak...
Prožívám období lásky a krásy...nikdo to nepochopí kdo nezažil to asi...

Mít srdce plné lásky, až bolí to a rve v něm...
Nebraňte se tomu...znám to je to ve mně...
Chce roztrhnout mé útroby...chce zničit mě to z venčí...
Já dokážu žít bez vody, bez jídla...bejt čím dál tím víc tenčí...

Ztrácet se před očima a zavírat se doma...
Já chci ale milovat...a bejt milovaná
Zní to jako horor, jako vzkaz ze záhrobí...
Ale láska je to nejkrásnější co celým světem chodí...co každého z nás zdobí...
Milujte se a množte se...milujte se a snažte se...
Milujte se a sbližte se...Milujte se a žijte...