Paní zla

Paní zla

Anotace: Flowers of Suffering

Kráčil jsem nocí,
cestou mi neznámou.
Za tou hvězdou
krásnou a vzdálenou.

Potkal jsem ženu,
u jezera seděla,
a přes slzy v očích,
zdání o mě neměla.

Sedl jsem si blíž.
Mumlala si pro sebe,
a já ty slova poslouchal.
Slova tichá. Slova pro nebe.

„Bůh stvořil žal, tak i bolest
a já jenom ubohej chtíč,
přála bych si cestu nalézt,
a dál po ní rychle pryč“

Na té ženě něco bylo,
čarodějka, boží milenka.
Zvláštní krása z ní zářila,
avšak pohledem by zabila.

Ta paní Zla vstala,
záda krásná napřímila,
a do nicoty se vypařila.
zůstala po ní černá květina.

Květina utrpení.
Autor marty..., 15.10.2007
Přečteno 353x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Vidím to, vidím tu květinu i tu ženu. Vidím člověka, jak poslouchá.

25.10.2007 15:34:00 | Qee

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel