Motýlek

Doufám v lásku, kterou nemám.
Doufám v zradu, jenž jsem plna.
Však motýl k bílé královně sám bez pomoci nedolétne...
On skleněnými pírky, pomoc sama, netuší, že je vrah.
Snaží se a věří, že spása v ní mu umožní doletět k slunci,
kde je jeho domov na Zemi.
Netuší a vkládá svůj osud do jejich dlaní,
chce aby byla jeho paní,
chce být s ní...
Jako sněžná bouře uprostřed ticha,
teď jeho pírka pomalu padají k nám
-
mlha je snad schová do svých snů.