Džus blus
Džus blus
Z pavoučích sítí
ukápl večer
krajina šedobělá
ve stínech mizí
Měsíc prokusuje noc
a ve tmě skoro nic
jen polohlasné nebe
šeptá
odleskům mých náušnic
láska je málo
V mezírce
mezi dnem a nocí
prosním ticho
slovům novým
dané na kabát
rozednělá chvíle
sluneční zlatou přízí
pavučinu dne
začne
se svítáním tkát
Rozkvetla magnolie
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Co je na ní naivního? Prosím, nesnižuj svou poezii v anotaci, nezaslouží si to. Píšeš nádherně :-)
Lucinko... to, o čem píšeš, není láska... ale to Ty přece víš... láska : chtíč...
07.11.2007 09:34:00 | Levandule
Jak která láska ... některé lásky moc bolí... sobecké neurvalé... a pokudd chybí úcta a obyčejná lidská slušnost je to moc smutné...
Danuško ta báseň mě bolí v srdíčku...je moc krásná
06.11.2007 18:40:00 | Lucie Teru
Hm asi chápem lásku inak. Myslím si, že ozajstná láska v sebe zahrňuje i to pochopenie, úctu, odpustenie etc., resp. že sú to vlastne prejavy lásky.
06.11.2007 17:24:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Láska je málo ? Co je víc ?
Já veřím, že bez ní by
nebylo slunce, ni měsíc.
Bez slunce ani magnólie nezakvete.
06.11.2007 16:45:00 | Romana Šamanka Ladyloba