Poutník
Poutník
Poutník starý a jeho slabá dlaň
svírá hůl, která ho podepírá
aby neupadl a ať neumírá
Dívný má cíl jeho pouť nekonečná
Najít chce zem, o které vždycky snil
Však neví která je ta správná cesta
možná že z ní sešel. Možná zabloudil
Bosý jde dál, zem píchá do nohou
A nohy pálí, bolí jako žal
A když už spí přikrytý oblouhou
sní o tom, co ho žene dál
Nezná už svět, už zná však dobře sebe
Na kopec příjde, dolů se podívá
Tam v údolí je kraj - vysněné jeho nebe
K zemi se skácí a tiše umírá
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
ty Nivnická ... v dosti názorech se shodujem..až mrazí :)
trochu té reklamy:) www.oraetlabora.hustej.net
28.07.2007 09:41:00 | zewlakk
Taky mě to vzalo. Tvoje básně se mi moc líbí. Některý si čtu pořád dokola až je znám skoro nazpaměť :) No jo no, jde ti to :)
06.03.2006 08:50:00 |
Hezký obraz. Promiň, že tě dneska tak přehlcuju, měla jsem čas na netu a zaujaly mě tvé básně a tvé názory.Mimochodem, taky po gymplu snad zamířím na ekologii, to vím už od základky.
24.01.2006 19:53:00 | Alea - kometa kdovíco přinese
Každá z nás v sobě nosí obrázek ráje. Země, ve které by chtěl žít a kterou by chtěl najít. Záleží jen na nás, co se svým snem uděláme. Poutník sice umírá, ale s pocitem, že našel to, co celý život hledal... "Sen se změní s fantazií. Vyhraje?"
01.12.2005 19:04:00 | Ťunťa