Babičce..
Babičce..
Anotace: co by jste jí chtěli vzkázat vy?
babičko navěky budeš tu snít
nikdy už nebudem strýckům se smát
babičko, nejsi tu, a já si mám hrát?
Tvá duše, tvé jméno jen v náhrobním kameni?
Proč a kam zmizelo to naše spojení?
Pročpak je život tak krutý a krátký?
Babičko prosím tě, vrať se mi zpátky!
Navrátit už nejde jen věci některé,
babičko vstávej z té dřevěné postele!
Tak jako kdysi já pláču a naříkám
volám tě a můj hlas šíří se do nikam.
Proč jen mě trápí a ničí tvé děti?
I když jsi tu byla já byla jsem smetí,
Pro ně jsem byla a budu i nadále
zrníčko špinavé na botě od krále
Babičko, vstaň, zachtaň mě prosím!!!
Před jejich spáry
před jejich slovy
před jejich ranami
Ať nejsem jako oni!
Babičko,bůh ti žehenj...
....vedou mě za tebou...
Komentáře (14)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
babička by nechtěla, aby si šla za ní tak brzy, jednou budeš zase s ní...
27.04.2009 07:24:00 | strašidýlko-střapatý
milá babičko..
píšu ti vzkaz plný vzpomínek
je nekonečně dlouhý a plný citu
a to přesto, že obsahuje jen tři slova
MÁM TĚ RÁDA.
je to náááramně mrazivo něžně napsané...
03.12.2007 20:50:00 | Bean
Svět je zlej. Ale je na něm pár věcí... Za život zažiješ pár chvil, který za všechno utrpení prostě stojí. Mně se to možná mluví hezky, já jsem si nezažila nic co ty, ale doufám, že je to pravda:) Cítím to tak a snažím se být připravená na překážky, který prostě dřív či později přijdou. Držím palce!!
25.11.2007 17:00:00 | Liss Durman
smutný, drž se... i bez dědečků je najednou svět zase o kus složitější...
24.11.2007 11:43:00 | Trdlo
Milá Carmilko, rozumím Tvému smutku a posílám Ti velké pohlazení :o)Život nám na cestu staví někdy velmi těžké překážky, ale prý nikdy nejsou větší než dokážeme zvládnout...Za sebe Ti můžu napsat, že trápení, která člověk v dětství, mládí prožívá, nás mohou ovlivnit dvojím způsobem, buď podlehlneme a smutek nebo nenávist nás spálí jako poupátko mráz brzy zjara nebo Ti to dodá sílu jít za svými sny a změníš svůj život a možná i životy Tvých nejbližších k lepšímu ... stojí to za to, i když to vážně není snadné ... slibuju :o)
23.11.2007 11:18:00 | Beepat
Milá Carmilko, rozumím Tvému smutku a posílám Ti velké pohlazení :o)Život nám na cestu staví někdy velmi těžké překážky, ale prý nikdy nejsou větší než dokážeme zvládnout...Za sebe Ti můžu napsat, že trápení, která člověk v dětství, mládí prožívá nás mohou ovlivnit dvojím způsobem, buď podlehlneme a smutek nebo nenávist nás spálí jako poupátko mráz brzy zjara nebo Ti to dodá sílu jít za svými sny a změníš svůj život a možná i životy Tvých nejbližších k lepšímu ... stojí to za to, i když to vážně není snadné ... slibuju :o)
23.11.2007 11:17:00 | Beepat
Ne, Ty nesmíš se nechat vést! Nevzkážu Tvé babičce nic, jen já Ti ji snad mohu nahradit, kamarádko...
23.11.2007 00:39:00 | Liv
Naplňuje mě to melancholií,ale i přesto musím uznat,že báseň se mi líbí.
22.11.2007 22:10:00 | Replix
K obsahu: je mi Tě líto, pokud to píšeš za svou duši, a já to tak pochopila. Ale nevěš hlavu, už to vydržíš a pak se zvedneš a život si uděláš jaký ho chceš mít a jen pozor dávej, abys u svých dětí nedělala stejné chyby. Pod tíhou zkušeností to tam občas chce sklouznout: takové zkratovité jednání. Bolest si uchováš navždy a z té budeš umět čerpat. Protože záleží jen na Tobě, aby nic nebylo už tak strašného a děsivého jako je smutné dětství, které nemůžeš ovlivnit. Vím o čem píšu...
K formě: Buď trochu pozornější, máš tam 4 chybičky: 3 překlepy a jednu v interpunkci. Ono to kazí dojem. Když klikneš na seznamu svých děl na EDIT, můžeš to opravit.
22.11.2007 18:46:00 | simsa
Taky jsem babičce jednu napsala...
ale zpátky už se bohužel nevrátí,
jen vzpomínky zbyli.
22.11.2007 16:20:00 | Pišák