Vánoce bez lásky

Ach lásko, kam jsme se to dostali,
jen prázdné dlaně nám navzdory zůstaly.
Odraz ve tvých očích,
to jsem přece já.
Zdá se to být jako zločin,
jsou jako zrcadla pravdivá?

A zase po roce,
si pro nás přišly Vánoce.
Opět na tom hledáš klady,
že ty jsi tam a já tady?
Svátky lásky, klidu, míru,
naleznu i já svoji víru?

Není, kdo pod stromkem vzal by mě za ruku,
se srdcem nabídne určitou záruku.
Kdo zahřeje mě v mrazu a sněhu,
kdo nabídne mi tu TVOJI něhu.
Už víš, co dárkem ti dám?
Máš tu mě, nejsi tu sám.