Napsáno v lednu, mnou objeveno v červnu. Nejsem já blbej? Jsem. A přitom úvahu jsem tenkrát četl, ale anotaci trestuhodně přehlédl. (pokračuju ve vzkazu, G.P. promine)
13.06.2008 08:30:00 | Aťan
pohlazení duše v roce, který má na konci osmičku
a taky kopec radosti pro jednu léčivou kytičku
07.01.2008 19:27:00 | Šerpík 1
je krásné když se člověk dokáže radovat z maličkostí ... líbí se mi ta lehkost která je z básničky cítit ... přeji do Nového roku jen a jen kroky či krůčky správným směrem ... a to okno lepší budoucnosti je snad blíž a blíž ... krásné dny Levandulko
06.01.2008 22:45:00 | vapiti
bohatost života je v jeho obyčejnosti, společným vnímáním změněné na bohatost...
Jiří s.
05.01.2008 08:46:00 | j.c.
Renovaci duše každý rok i dřív by to chtělo,
ať veselejší nejenom Aťanovo je tělo..
04.01.2008 23:23:00 | Pišák
Já asik ještě nevykročila. Abo ano? Nevšimla jsem si, možná asik špatně, ale čas nende vrátit, tedy to nelze zopakovat ... Tvá básenka je pěkná.
03.01.2008 16:26:00 | NikitaNikaT.
taková renovace duše nemusí být vůbec špatná věc...já bych teda brala i částečnou renovaci těla po včerejšku, ale to je věc druhá. Ne vážně, opravdu moc se mi líbí:) a do Nového roku ti přeju co nejvíc věcí, které ti rozsvítí oči ve tmě
01.01.2008 22:20:00 | Rozárenka