Deprese

Právě teď vyjádřit neumíš
Ty pocity, které v tobě šlehají
A šlehají silně, když je cítíš
Máš snad mlčet potají?
Člověk se musí umět vyjádřit
Musí umět být sám sebou
Teprve pak může opravdu žít
Jít bosý i když nohy zebou
Překonat hory, přaplavat jezera
Dotknout se nebe
I když naděje se ztrácí nebo umírá
Nikdy neztratit sám sebe
Černé, žluté, modré, bílé
Prostě strakaté pocity
Co tancují na bále
A pak ucítíš kapky té čiré hmoty
Ta hmota, říkej jí slzy
A není to naposled
Co v hlavě samé dotazy
A srdci žádnou odpověď
... máš ... máš depresi, člověče!