Láska

Kdyby láska k Tobě způsobovala
zář, byl bych tou nejjasnější
hvězdou.

Už mi nestačí pohled na Tebe,
na Tvůj krásný úsměv,
na Tvou sladkou tvář,
na Tvé oči a jejích zář,
nepřiznat to ... byl bych lhář.

Kdyby láska k Tobě způsobovala
výbuch, smetl bych i mléčnou
dráhu.

Zanesl bych nás daleko odtud,
kde by mi Tě nikdo nemoh
vzít,
tam, kde by za Tebou nemoh
nikdo jít,
aby jsme byli jenom ty a já,
milovali se spolu od zimy až
do jara.

Kdyby láska k Tobě nebyla tak
veliká, nejspíš bych o ní ani
nepsal.

Nechal bych jí v sobě umřít,
vylít ze srdce a utřít,
houbičkou co smaže můj sen,
abys byla mou, alespoň jeden
celičký den.

Kdyby láska k Tobě tolik nebolela,
možná bych o ní ani
nevěděl.

Žil bych stále v slepotě jež už
léta ve mě bdí,
ničí moje srdce, které o Tobě
jen sní.

Kdyby láska k Tobě nebyla
nemožná, zanesl bych Tě něhou
a štěstím .

.

.

.

a kdybys i přesto srdce své mi
otevřela, učinil bych Tě tou
nejšťastnější ženou.

P.S Někdy ani slova nestačí a skutky jsou málo, aby se stalo to co stát se má.