Vrahem
Vrahem
Dívám se
do odvrácené tváře
pracovního procesu
znehybnělé sousoší aktivity
se stalo symbolem
odpoledních hodin
cítím
jak práce pomalu umírá
Její nátlakový dech
je zoufale přerývaný
povinnosti v křeči
vztekle šeptá mé jméno
na vykřičení již
nemá dost sil
cítí
jak utahuji smyčku lenosti
Prosba v jejích
vypoulených očích
mě nechává lhostejným
poslední záchvěv
v podobě zazvonění aparátu
likviduji jedním úderem
a mizím zadním východem
Práce se již nepohne
do odvrácené tváře
pracovního procesu
znehybnělé sousoší aktivity
se stalo symbolem
odpoledních hodin
cítím
jak práce pomalu umírá
Její nátlakový dech
je zoufale přerývaný
povinnosti v křeči
vztekle šeptá mé jméno
na vykřičení již
nemá dost sil
cítí
jak utahuji smyčku lenosti
Prosba v jejích
vypoulených očích
mě nechává lhostejným
poslední záchvěv
v podobě zazvonění aparátu
likviduji jedním úderem
a mizím zadním východem
Práce se již nepohne
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskKomentáře
... za neuctivá prohlášení ke zdroji tvé obživy ...
budiž odsouzen k doživotní práci ...
*- ... leda snad že by jsi našel někoho kdo tě bude živit
... ... ... a nezbytnou ptráci za tebe udělá ... :-))
15.01.2008 15:34:00 | HarryHH
Lidstvo odjakživa zajímají dvě zásadní otázky:
1) Kdo vymyslel práci?
2) Jak to, že ho ostatní nezabili?
15.01.2008 14:13:00 | JardaCH
Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na pana Kodeta: "Proletáři všech zemí, běžte se vy...". Ale vážně, nic lepšího už jsem dlouho nečetl. Díky Gabkine za echo.
14.01.2008 14:27:00 | Aťan