Popelka

Žádná rodinná pohoda:
zlá maceha, sestra Dorota,
spousta práce k vykonání...
Nikdo nemá ani zdání
jak se nadře ubohá
mladá, krásná dívčina.
Navíc ještě ples se blíží.
To nebude bez obtíží!
"Zase budem na mizině!
Hlavně že Dora, ta tlustá dýně,
bude míti nové šaty!
Táto, tatíčku, já chci taky!
Do města až pojedeš,
že mi něco přivezeš?"

Otec vrací se z města:
"Táto, jaká byla cesta?"
"Kouké, dcero, podívé,
tři oříšky lískově.
Pro Tebe, z cesty.
Viď že sou hezký?"

Na ples odjela sestra Dorota
doma zavládla na chvíli pohoda.
popelka spěchá za svým miláčkem,
krásným bílím koněm Juráškem.
Jeden oříšek spadne jí na zem,
vypadnou šaty, krásné jak sen.
"Ach, klame mne snad zrak?
Jak je to možné jen, jak?"
"Na nic se neptej Popelko milá,
jen do půlnoci času ti zbývá.
Na ples rychle utíkej, běž!
Prince svou přítomností potěš."
Krásné chvíle zažila
a skvěle se bavila.
Však utelka princovi z náručí,
ale slíbila, že na další ples zas přikvačí.

Druhý ples
doma stres.
Dora se zas chystá,
úspěchem si je jistá.
Však Popelka ještě uříšky má.
Copak jeden z nich zas ukrývá?
A tak se na ples zase vydává
však pod závojem svou tvář schovává.
Tančí a baví se...
Kuk na hodiny, zděsí se.
Ryhle domů pospíchá
po schodech dolů klopýtá.
Však střevíček ztrácí
nemá čas, už se nevrací.
Princ střevíček našel,
celý kraj obešel,
hledal svoji milou
nechtěl žádnou jinou

Třetí šaty-jak padlý sníh,
krásnější, než kdy dřív.
Už se svatba chystá
a Dorota dozajista
doma puká závistí
závidí Popelce štěstí.
Svatba byla nádherná
Z Popelky je královna.
Mají spolu hodně dětí.
A Dora? Ta uklízí smetí!
(a jak jí to koště sluší:)