Den

Jako slunce začíná ráno svoji pouť,
i já musím nasednout a plout
mořem všedních dní
bez naděje na pochopení
Co přinese den?
ptát se můžu jen...
Jako pták chci lítat,
horský vzduch dýchat
Nebát se skočit,
i když vím, že tím může všechno skončit.
Jak ve vichru se zmítám,
o pomoc volám,
kdo mi ruku podá?
Chlad v srdci bodá...

Potom večer slunce v krvi umírá
a já přemýšlím, kde je ta míra...
...bolu...
...žalu...
...neštěstí...