Odchod
Odchod
Anotace: Po bitvě...
Na pláni jezero.
Jezero černé.
Přízračně leskne se
ve svitu měsíce,
měsíce bez citu.
Nebeská báň.
Hvězdičky třpytící,
jak slzy na líci,
v očích se odráží.
V očích již zkalených
člověka mladého,
s tváří již blednoucí,
blednoucí, smrtící,
oběť nadšení válečného.
Rozlehlá pláň.
Na pláni duchové.
Duchové bolestné smrti.
Jak popel kouřící,
i zbraně jiskřící
zmizí v mrtvém tichu.
Jezero černé.
Černé a vlní se,
hvězdičky třpytí se,
vítr nese strach.
Smrt - jejich opora,
ducha a netvora,
mrtvého bere si
v šedavé procesí,
odvádí pryč, mění v prach.
Rozlehlá pláň.
Přízraky v rubáši,
přízraky v rubáši bílém.
Odvádí mrtvé tam,
kde k jejich vzpomínkám,
k vzpomínkám, bolesti,
žalu a slabosti
přidá se ticho a bůh.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Musím se přiznat, že skutečně absolutně nevím co si o tomto tvémdíle mám myslet...
Na jednu stranu se to zdá tak líbivým, a mile promyšleným, že to připomíná absolutní výlev člověka, který se právě příšerně nudí u Statečného sdce nebo Pána Prstenů...
Na druhou stranu, a možná proto že jsem chtěl, jsem si v tom našel něco víc...
Nehledě tady na to myslím že tvá básen má vcelku zajímavou atmosféru, která se více než cení. Rýmy jsou jednoduché a právě proto to možná působí tak líbivě. Ehm dal bych ti typ, jen kdyby tam nebyl ta poslední sloka... Takový melancholický závěr mi do toho prostě nepasuje... Ale jinak pěkný... ehm...
(byl bych rád kdyby jsi připojil také svou reakci na nějakou mou věc... Když jsem se tak snažil... Děkuji)
31.01.2008 08:47:00 | Adrian