smetí

Jsi velká zátěž,
tma uvnitř vlastního vězení
Černá věž
v mém svědomí
Jsi had který hřál se mi na prsou
z ochočených citů plevely vyrostou
můj jediný hřích,
který smetl můj smích.
Stíny teď padají na mou duši
tvé jméno mám vepsané na těle
černou tuží
Jsi laciný pouťový kýč,
který třpytem mě zlákal
teď mám na duši
z jeho lesku šedý zákal
sfoukávám už svíci
jsi pryč,
a na vrchu v mé popelnici
zbylo už jen smetí...