Dva kamínky do sbírky
Dva kamínky do sbírky
Anotace: ...sekce život je trochu zavádějící ...ale asi to tam má být ...možná ještě snad o lásce k životu ...i když ...
Kamínek se zas po dlouhé době pohnul
o milimetr.
Ostré hrany minerálů
v ledvinném kanálku bolí.
Pětačtyřicetiletý řidič pravidelné autobusové linky
se u volantu bolestivě zkroutí,
nemá se to
ale pije za jízdy z láhve s čajem.
Je nádherné zimní dopoledne,
vymrzlá a suchá silnice
z poloviny obepíná vypuštěný rybník
který je stejně jako krajina okolo pod sněhem.
Vše se zvláštním světlem propadá
do magicky intimního prostoru.
V 10:32h se kamínek opět pohnul,
bolest otočila volantem.
2/
Když se před milióny let narodil
z mezigalaktické srážky
měl velikost fotbalového hřiště
a ještě netušil,
že někomu změní život.
Věky putoval vesmírem
než si ho Matka Země přitáhla
do své náruče.
Kámen prolétl atmosférou,
kde měl podle výpočtů shořet
a než se v 10:32h zavrtal
do karoserie a benzinové nádrže
jedoucího auta
měřil necelé čtyři centimetry.
Chvilku po desáté
se muž loučí s manželkou
Polibkem, který ještě voní
ranním milováním
a pohladí její rostoucí život.
V novém rodinném voze se připoutá,
je šťastný.
Opatrně projede městem
v 10:31 vjíždí do oblouku silnice
obepínající zasněžený vypuštěný rybník.
Je 10:32h,
osudy všech se střetnou.
Kamínky dokonají své dílo,
oba muži strhávají volanty,
skřípění plechů řinčení skla
utichá.
Na prázdné silnici …,
šlehají plameny.
Zpráva ČTK pro zahraniční média:
V důsledku narůstající agresivity
řidičů v Česku
zemřelo dnes při jedné nehodě
29 lidí.
PS: …možná je všechno jinak …
Komentáře (22)
Komentujících (21)
Doporučit
Tisk
To, že se mě to cosi krásného, nehmotného a zázračného dotklo, poznám husí kůží. A já mám husí kůži. Děkuji za báseň.
05.05.2008 09:29:00 | Iva Borecká
Ty jo! Teda to je posun od té doby, co jsem tu byla naposled! Výborné....
Už jdu na další náhodný výběr. Měj se pěkně :-))
29.04.2008 10:58:00 | Roko
Další skvělý příběh za života.. Jde z něj husí kůže, ale je krásně výstižně napsaný...
04.03.2008 11:32:00 | Bardot
Skvělé (jako vždy :-)). Ty dokážeš člověka donutit, zamyslet se nad životem - a to je dobře, myslet se musí, i když to bolí ;-)
03.03.2008 10:31:00 | Lisa.Ginmi
...a proto je zbytečná otázka-jak máme vlastně žít....nikdy nevíš kdy bude konec (světa)...
01.03.2008 00:20:00 | En
Ach jo, a možná, že taky není... Zase jedna z tvých hezkých básní, téměř minipovídek...
29.02.2008 14:07:00 | jsem nikdo
No wow... Proč je ten život tak krutej? Proč ta báseň je tak krutá? K té manželce a tomu novému životu po raním milování... Tohle kdyby tam nebylo, tak by mě to ani tak nerozesmutnilo... Je to úchvatný...
29.02.2008 07:49:00 | C.alwen
Jeden agresivní, neposlušný kamínek, který Matka Země nestihla spálit ... a to prý se otepluje...
***
Jiří s.
27.02.2008 21:33:00 | j.c.
Jsi úžasný básník. Strašně ráda tě čtu. Tvůj rukopis je jedinečný a kdybys něco vydal, pkamžitě bych si to šl koupit. Tvá poezie pro mne hodně znamená.
27.02.2008 16:37:00 | Maura
To je právě to-Nevíme co bude zítra,nevíme co bude v příští minutě.
A často zasáhne nepatrná věcička,jako právě ten maličký kamínek.
Velmi dobrá,upoutávající báseň.
27.02.2008 12:11:00 | s.e.n