XXX
…!,
pláčeš mi na rameni
rosou poztrácených zítřků
pozlacených hvězd
které posbírals´ do náruče
stejně jako kdysi mě
/kdy hladíval jsi mě jemností točitých říček/
Kéž bych si tě mohla vytvořit
kdykoli a pokaždé
kdy budu chtít
/kdy budu plakat samotou, že jsi jen vysněný/
.
.
.
.
.
.
.
/…/ teď jen
zahalená ve tvém dechu,
schoulená v přáních
vědět budu
že jde milovat naši tajemnost
pohádkových snílků
co zapomněli
že svět
.
.
.
je o krok napřed
Přečteno 429x
Tipy 21
Poslední tipující: zlomený a nanicovatý -__-, Isquieasuus, frangir, D.Angel, jedam, Andělská holka, J's .., Ahimsa, Romana Šamanka Ladyloba, Heda, ...
Komentáře (7)
Komentujících (7)