Rytířem na bílém koni ..

Pár řádků, pár vět bez zaváhání,
prázdný pohled a hlavy pokývání.
Úsměv na tváři a víček sevření,
rozprodí v podhrudí silné bušení.

Našla jsem všechno, všecko už mám,
ten teplý pocit, co si ukrývám.
V každičkém záhybu duše i těla,
to jsem si přála, tak moc jsem chtěla !

Právě tohle ..

Když v břiše zatřepají se křídla,
a černou tabuli doplní křída.
A z mračen šedivých vysvitne slunce,
já vím, že jednou, musel si přece !

Přijít...

Jizvy se na duši tak snadno hojí,
když tvoje dlaně, ty moje pojí.
A prsty projedou vlasy hnědé,
zůstavaj smysly, lehce ovíněné ..

láskou tvojí..

Stal si se rytířem na bílem koni,
záchraným kolem na rozbité lodi.
A světlem co vyhnal z koutu stín,
jak snadno ses stal, hrdinou mým.

Tak dál mě zachraňuj, hýčkej a miluj,
s jistotou navěky lásku mi slibuj.
Ať každé ráno mě ten pocit budí,
že jen díky tobě za to mi stojí ..

Pro nás žít dál ..