Zázračný model

Podívej se mi do očí!
Zbývá pár vteřin.
Osm...sedm...šest..
Prosím rychle,
musím začít.

A tužka kreslí,
tělo,obličej,
prosím teď se otočíš.

Muž postavou připomíná sportovce,
téměř nahý, jen kalhoty,
je krásný.
Je mým modelem.

....Bude zadaný?
Mám se ho zeptat?
Proč mě tak přitahuje?.....

Ty modré oči na mě hledí,
a já taju,nemohu pokračovat.
Tužka padá k zemi.
Rychle. Musím kreslit.
Je celebrita, je tak žádaný.
A já potřebuju peníze na byt.

....Když nakreslím jeho,
bude možné ho pozvat na večeři?
Povede se mi ho pěkně zachytit?....

Pšt!
"Co jste říkala slečno?"

Nemohu přece mluvit,
vždyť je tak krásný!

"Promiňte asi můj obraz nedokončíte!
Nemohu se na Vás jen tak dívat.
Jste tak krásná.
Prosím, mohu Vás políbit?"

Dokreslím obočí a obejmu ho.
Je to božský pohled plný něžností.