...bezejména...

jednou byl den
zmáčený krví, podruhé lesknul se potem,
byl to jen sen, vzívala rudé květy po něm,
byl to jen sen, byl to jen chtíč...
zpívala písničku celou,
nahoře na věži ležela botička,
pod ní už visela, visela kytička...
zpívala, zpívala avšak jak celá...
se dolů dívala...
písnička ztichla...
holčička křikla...
kdepak jsi pohádko....kde tě má...
princezna tvá...
botička zůstala na střeše dál,
holčička dole je a já se smál...
zpívejme všichni, už ji to nebolí,
zpívejme všichni...bude jí hej...