Památka

po pláži jsem se toulal
a vítr si s mořem cloumal
dlouhé molo jsem z dálky zahlídl
byla mlha a já si pro sebe nabídl
na konec mola se projdu
a možná něco tam najdu
mlha houstla, víc a víc
já šel dál a nedal si říct
mohl jsem křivě šlápnout
a do moře, do hlubin spadnout
v mlze postava se jevila
lidská kupodivu nebyla
mořská panna seděla tam
byla živá, určitě to nebyl klam
ahoj človíčku, líbezně pronesla
a ty slova krásná se ke mě donesla
ani hlásku jsem nevydal
velklému studu jsem se propadal
ta kráska se popsat nedala
smála se a ruku svou mi podala
ať se vedle ní posadím
a jméno své jí prozradím
Michal jméno mé
a jaké je to tvé?
to ti nesmím prozradit
kletbě bych tě mohla vystavit
líbíš se mi človíčku
pouhý pozemní smrtelníčku
na památku ti nechám perlu bílou
aby jsi na mě vzpomínku měl milou
polibkem se rozloučila
tělo své v moři smočila
a zmizela v hlubině
ladně a klidně
perlu v ruce jsem třímal
a do vody za ní se díval