Lidské souznění

Lidské souznění

Blíží se večer,
mraky se stahují,
po tobě, lásko,
se už neptají.
Rozbouřená hladina klidně se vlní,
ptáci změnili směr
a míří někam na sever.
Noční obloha tak klidná a objemná,
poseta hvězdami,
ve kterých se ztrácí lidské osudy.

Tak daleko míří pozdrav můj,
krví napsán,
srdcem polapen,
v mysli ukotven,
k tvým nohám donešen.
Ztracený sen,
promrhaný den,
zničené štěstí,
rozum zneuctěn.

Z touhy žal
a ze smíchu bol
- vše to vnímám..
- Uplynul další den,
nezapomeň,
že i ten nejhorší
může být laskavým slovem odměněn.
Neodsuď rychle,
nekřivdi,
nejdi vstříc zlobě.

Malý příběh v srdci měj
a každému kousek
- byť maličký,
s úsměvem na rtech dej.