Jak z pampelišek chmýří

Skrývám za verše
lidské strádání,
nevím,
kdo slyší
mé...
o pomoc volání.
Tíživé myšlenky
potlačím v sobě,
radostí chci naplnit
život svůj.
Obavy zabalím
do hedvábného šátku,
vysoko na poličku
je uložím.
Až procitnu
z těžkého snu,
vyfouknu strach
jak z pampelišek chmýří.
Pohladím svou duši
a probudím ji ze spánku.
Namíchám si koktejl
ze samé lásky, radosti a zdraví.