Násilná extáze

BAF!!Copak je holčičko?
Nebojíš se sama v lese?
Stačí ti sáhnout na líčko,
A už se celá tiše třeseš.

Holčičko, neboj se, nejsem vrah,
Neboj se – já jsem kamarád.
Neboj se holčičko, neměj strach,
Já jsem hodnej, já mám děti rád.

Neutíkej, nemáš kam,
budu vždycky rychlejší!
Líp než ty to tady znám,
koho z nás to netěší?

Holčičko pojď, něco se přiučíš,
Neboj se, no tak! Bude to hezký!
Vzpomínky na dnešek jentak nezničíš,
Přemoct tě silou fakt nebude těžký!

Já ti to řikal, nemělas utíkat,
Teď budu muset bejt zlej,
Dost dneska přitvrdim – až budeš nařikat!
Už nikdy víc neutíkej!!

Uklidni se zlatíčko, poprvé to bolí..
Poprvé a bez lásky,
Jenže já tě miluju, tak proč máš tváře plný soli?
Je to láska na jednu noc, tak už žádný otázky.

Už nebudeš nikdy tátova princezna,
Už nikdy nebudeš panensky nevinná,
Mladýmu sexu se máloco vyrovná,
Cejtíš, jak DNA naše těla prolíná?

Přestaň se už snažit, já neodejdu pryč,
Cejtíš tu symbiózu našich těl?
Nikde nikdo není, tak si klidně křič,
Tak jsem si to představoval, takhle jsem to chtěl.

Zajíždím prstama jemně ti do vlasů,
Slzy ti nepomůžou – jen si breč,
V nejvyšší extázi já koukám se na krásu,
Na krásu v těle, z nějž zmizela řeč.

Náramně si užívám a ty se svíjíš v křečích,
No tak holka přestaň, jen malý děti brečí.
Ty už nejsi malý dítě, jsi odedneška dospělá,
Co na tom žes to takhle asi nejspíš nechtěla…

V trávě za mnou leží bezvládný tělo,
Tak sorry lásko, ale mě se fakt chtělo,
Už navždy budu tvůj „svedený kamarád“
Vždyť jsem to říkal – já děti rád!!

Mě už se nezbavíš do konce života,
V očích ti z jiskřiček zůstala prázdnota.

Kolik ti může bejt?12 či 11?
Užil jsem si, dneska nebudu vrah.
Tohle je lepší než zlomit ti vaz,
Tak zase příště v tvejch nočních můrách!!!