Lidé se mění...na tom by nic nebylo

Kde jsi?Co se to s námi stalo...

ten den,kdy jsme se potkaly...
snad pamatuješ si ho,stejně jako já
můj první den,byla jsem zmatená
a ty dívala ses na mě z po vzdálí.

Občas jsme pár slov prohodily
a potom dokonce celé věty,
spojily dohromady naše světy
a brzy se znali,jak kdyby spolu jsme se narodily.

Jenomže čas ubíhal
a my si obě svoji cestou šly...
naše plány?Nikdy prostě nevyšly
a kde jsou?Ten běžec čas je nám prostě vzal.

Lidé se mění,na tom by nic nebylo.
Ale proč tohle?Muselo se to stát?
Měla jsem to brát vážně,aspoň já.
To bez ohledu na to,jak by se ti to líbilo.

Měla jsme tomu prostě zabránit
vzít ti to...a prostě vyhodit,
ne ještě tě v tom vlastně podpořit
a pak spolu o životě jinde snít...uvnitř hnít.

Mrzí mě to.Nevím už,co vymyslet
tohle se prostě nemělo stát
musím prostě...musím něco udělat
jinak...ne,na to prostě radši nemyslet...:(

Už ses vážně ztratila?Měla jsem zachránit aspoň to málo:(