Zmije

Vyhřívám se na sluníčku
jarní panelákové zahrady
hřeje mi do zad
kouše do myšlenek
je zubaté a zrádné
a často střídá nálady
užívám si jeho zubů
vyhřívám se, jako zmije
jsem tu sama
tak přijď
alespoň na chviličku
samota je prázdno
a to z těla duši vysává
a bez duše
se těžko žije